Narozeniny

Jak všichni víte, od včera jsem zase o něco starší. Ale starý ještě ne, s Vláďou Špryncem, který má narozeniny ve stejný den jako já, jsme se dohodli, že starý budeme až příští rok :-) Ale moje starosti, jestli už jsem hodně starej, strašně moc starej nebo jenom starej, vás určitě nijak zvlášť nezajímají.V tomto příspěvku chci popsat, co všechno se včera událo a nebylo toho málo :-)

Na devět hodin ráno byl naplánovaný test. Byla to poslední hodina čtvrtého kurzu, takže nás všechny čekal velký test. Ale abych nepředbíhal. Vstal jsem kolem půl osmé ráno a dole už na mě čekali palačinky, naše asi nejoblíbenější snídaně (ale i k obědu a k večeří jimi nepohrdnu :-) Ale tady v Belgii se na něco jako na sladká hlavní jídla nehraje. Proto (skoro) vždy palačinky při snídani.) Při snídani jsem dostal taky dárek, knížku o indické kuchyni s recepty na spoustu různých curry.

Pak už jsem rychle vyrazil do školy na test. Ještě než jsme začali mi všichni ve třídě zazpívali Lang zal hij leven (Dlouho bude žít) - písnička, která se zpívá oslavenci narozenin. Taky jsem požádal učitelku o nějaký ten bod navíc, když jsem měl ty narozeniny, ale to asi neprošlo :-) Test samotný probíhal jako obvykle, nejdřív byla poslechová část. Slyšeli jsme dvakrát krátk rozhovor o postavení žen v práci. Překvapivě to nebylo žádné klišé. Čekal jsem, že uslyšíme samé stížnosti, ale bylo to velmi vyvážené. Na papíře jsme dostali 10 otázek a jediné, co jsme museli udělat, bylo zakřížkovast jestli je ona věta správná nebo ne. Pár lidí dorazilo, jako obvykle, pozdě. Ty měli bohužel smůlu a slyšeli nahrávku jenom jednou. Ale nebylo to nic težkého, dalo se to i tak určiě zvládnout :-)
Pak už následovala část opravdu testová. Opět se prokázala moje teorie, že čím víc něco procvičujeme, a čím víc to při poslední hodině opakujeme, tím měnší je šance, že se to v testu objeví. Celou čtvrtou úroveň jsme se učili různá přísloví a ustálená slovní spojení, v čtvrtek jsme snad polovinu hodiny věnovali jenom jejich opakování a v testu se pak objevila pouze 2. A to ještě ty hodně snadné. A cvičení na volooid/onvolooid participium (zhruba vid dokonavý, nedokonavý) se v testu neobjevilo vůbec. Jinak ostatní cvičení byla podobná těm z minulých testů.
Nakonec nás čekalo ještě psaní textu. Měli jsme stereotypně popsat Vláma nebo Belgičana a potom dát vlastní názor.

RoomeR!!!!!

Po testu jsme už měli dávno v plánu ho jít oslavit a spojit to s mými narozeninami a tak jsme taky učinili. Nejdřív jsme se najedli v Studenten Resto, v menze, a protože svítilo sluníčko a bylo i docela teplo, rozhodli jsme se, že si dáme něco k pití na jedné z předzahrádek na tom nejhezčím místě v Gentu - na Graslei. Kdo má alespoň trochu ponětí o Gentu, tak je to to místo, kde se nastupuje na lodičky. Dopili jsme, ale protože se nám ještě nechtělo domů, přeunuli jsme jen o kousek dál, kde jsme ochutnali jednu z místních specialit, Roomer. Nazval bych to asi jako víno z bezinkové štávy. Pije se ze skleniček, které zhruba připomínají skleničky na whiskey a v nápoji, který má zlatavou barvu, plavou kvítky černého bezu. Já znám Roomer už delší dobu, ostatní o něm ale nikdy neslyšeli, ale očividně se stal jedním z jejich oblíbených nápojů.

Graslei/Kornlei

Pak už ale byl čas jet domů :-) Tam jsem pobyl jen chviličku sám. Na pět hodin jsme měli totiž naplánovanou návštěvu kina. Já jako student jsem dostal od multikina na své narozeniny jeden lístek zadarmo a s radostí jsem té akce využil. Ive dorazil dřív z práce a než jsme se vydali do kina, dostal jsem ještě novou raketu na badminton :-) Ani jsme pořádně nevědeli, co je vlastně poslední dobou v kine, takže jsme se rozhodovali až na místě. Oscarové trháky jsme zavrhli předem, protože buď jsme je už viděli doma s pomocí projektoru, nebo se tak v brzké době chystáme udělat, už si lebedí na mém hard disku. Nakonec jsme se rozhodli pro I am number four. Žádný mega film to nebyl, ale člověk alespoň nemusel moc přemýšlet a mohl jen tak vypnout a dívat se. Příběh velice prostý - 9 vyvolených, kteří pochází z jiné planety, jsou jediná šance pro zemi, aby nebyla kolonizována invazivní rasou. Ta už ale na Zemi operuje a snaží se našich 9 vyvolených pozabíjet. Film, nečekaně, končí velmi otevřeně, takže se za rok můžeme těšit na druhý díl...

Po kině jsme šli ještě na jeden drink a pak už jsem myslel, že se chystáme domů a můj narozeninový den pomalu končí. Opak byl ale pravdou, teprve začínal :-) Jeli jsme autem z kina směrem domů, ale najednou jsme odbočili jinde než jsme měli a tak už jsme začínal něco tušit. Zaparkovali jsme blízko nádraží a vydali se kamsi. Po chvíli jsme musel zavřít oči a když jsem je zase mohl otevřít, stál jsem v jakémsi baru, kde u jednoho stolu sedělo deset mých kamarádů!! To bylo překvapení :-)

Přivítal jsem se, začali jsme si povídat, ale za pár minut se všichni zvedli a vedli mě někam dozadu. Nějak jsem pochopil, že jdeme něco hrát. Myslel jsem, že bowling, ale byl jsem úplně vedle. Šli jsme hrát jednu takovou úžasnou hru, LaserTag. Ti, co se koukají na How I Met Your Mother ví, o co se jedná, ostaní v rychlosti vysvětlím. Každý má speciální vestu, ke které je připevněná pistole. Na vestě je 5 svítících bodů. Když některý z nich zasáhnete, vyřadíte soupeře na 10s ze hry. Hra samotná se odehrává v rozlehlém prostoru, který připomíná jeden velký labyrint. Hráli jsme 40 minut a byla to docela makačka. Hrálo nás celkem sedmnáct. Tady krátké video pro představu:



Po čtyřiceti minutách jsme se vrátili všicchni ke stolu a každý dostal svou vlastní kartu s výsledkem, pořadím, statistikou přesnosti zásahů a s tabulkou, ze které se dalo vyčíst kolikrát jsme koho trefili a kolikrát on nás. Já nakonec skonil na pěkné 6. místě s 5750 body. Přesnost jsem měl dokonce druhou nejvyšší, 18,9%.

Jinak jsme se tam už moc dlouho neohřáli a k mému překvapení se po chvíli zase všichni zvedli. Začal přesun na nové místo, jenom já opět nevěděl, kam se jede. Teda věděl jsem, kde máme sraz, ale o tom, co tam budeme dělat, jsem neměl ani tušení.

Restaurace De Kastart

Vyklubala se z toho moje asi nejoblíbenější restaurace v Gentu, Kastart. Jediné, co je na jídelníčku jsou špagety, porce jsou obří a když říkám obří, tak fakt nepřeháním. Vybrat si můžete ze 3 různých omáček a každá je buď s masem nebo bez. Já jsem si dal jako vždy omáčku, která je místní specialitou, porci střední, protože ta velká se opravdu nedá sníst :-) Tam jsme se zdrželi asi 2 hodinky a v plánu byla očividně ještě jedna zastávka.

Prošli jsme se po centru města a dorazili jsme do jednoho klubu. Už jsme byli všichni docela unavení, ale přesto jsme vydrželi až skoro do jední hodiny a pak už jsme se rozpustili.

Aybch to shrnul, prostě bezvadné narozeniny :-) Myslím, že není moc co dodat :-)
A co je v plánu na víkend? Z okna to vypadá, že je super počasí, tak asi vyrazím ven. Je sobota a to znamená badminton. Musím ozkoušet svoji novou raketu :-)