Zápis samotný šel hladce, všechny potřebné dokumenty už jsem odevzdal na jaře a tak to byla jen otázka vyplnění přihlášky. Po pěti minutách už jsem měl v ruce svoji novou studentskou kartu společně s uživatelkým jménem a heslem do všemožných informačních systémů univerzity. Zpětně se chválím, že jsem to nenechal na poslední chvíli, protože jsem se na místě ochomýtl ještě teď ve čtvrtek a kolik lidí tam čekalo si snad ani nedovedete představit.
Doma jsem se začal pídit po informacích jako je rozvrh a podobně. Čekal jsem, že dostanu do své super nové emailové schránky zprávu od své nové univerzity se všemi možnými a nemožnými informacemi typu co? kde? kdy? jak? Tak to tu ale očividně nechodí a člověk si musí všechno pěkně vyhledat sám. Rozvrh, místa přednášek a praktik, rozdělení do skupin, atp. atp. Pár dní mi to trvalo, ale nakonec to hodnotím silně pozitivně, protože jsem se alespoň sžil s naší internetovou učební platformou a dobře se v ní díky tomu orientuju.
No a teď už k samotnému dnešku. V pondělí se začíná až v 10 hodin, ostatní dny už o půl deváté. Každý den máme dopoledne blok přednášek a některá odpoledne (já konkrétně v uterý, středu a čtvrtek) ještě praktika, nebo chcete-li cvičení. Na místo jsem dorazil s velkým časovým předstihem. Měl jsem tu sraz s jedním studentem z druháku, se kterým jsem měl domluveno, že od něj koupím učebnice na dnešní hodinu, tj. Humanitní vědy. Transakce proběhla bez problémů a tak už jsem jenom čekal, než začneme.
 |
| Campus Ledeganck. Tady máme každé pondělí přednášku humanitních věd. |
K dnešnímu dni je nás podle webu univerzity kolem 580 s tím, že ještě během příštích čtrnácti dní se může kdokoliv zapsat. To číslo vypadá jako hodně vysoké, ale jsou to vlastně tři obory dohromady - Ekonomické vědy, Aplikované ekonomické vědy a Aplikované ekonomické vědy: Obchodní inženýr. Celý rok máme společný a až na začátku druhého roku se nám začnou předměty trochu různit. Definitivně tak si tak člověk volí svůj obor až ve druhém ročníku. Vlastně to jde i ve třetím, je to docela složitý systém a protože není uplně aktuální, tak ho ani moc podrobně neznám.
V deset jsme se všichni nahrnuli do posluchárny. Nejdřív nás přivítal studentský klub, všichni se představili jménem a funkcí, kterou mají. Pak nás všechny pozvali na pátou hodinu do našeho studentského klubu na 200 litrů bílého vína, které se dnes prý musí vypít. Pak už si vzal slovo docent a začala dvě a půl hodiny dlouhá přednáška. Fotka posluchárny tady.
Konkrétně bylo přednášeno o filozofii a tak to bude ještě další čtyři týdny, kdy jí vystřídá na pět týdnů sociologie. Na tu se těším víc, ale i dneska to ušlo. Nejdřív byla taková ta povinná omáčka o historii filozofie, ale když už jsme se dostali k presokratovcům, začalo to být zajímavé. Dokonce jsem si i hodně vybavoval z hodin ZSV. Až mě to samotného překvapovalo, protože filozofii přednášela paní profesorka Švihlíková jenom svým maturantům a my jsme si dělali, co chtěli. Thales z Milétu a další mi i tak v hlavě zůstala i s jejich arché.
Po stránce jazykové to nebyl žádný problém. Docent sice mluvil rychle, ale zřetelně a možná jsem neznal význam pěti, šesti slov za celou přednášku. Všechno jsem si navíc nahrával na mobil, takže není problém si to znova pustit a oživit si informace.
Po škole jsem ještě vyrazil do knihovny vrátit knížku, očividně o tři dny později, než po mně bylo žádáno a pak už na kole zpátky domů.
Jinak celý týden probíhá ve sportovním komplexu den otevřených dveří. Sport nemí povinný, ale každý den ve večerních hodinách je možnost si jít zahrát všemožné sporty. Jak klasické (fotbal, basket...), tak i pro mě exotické (korfbal). Smyslem otevřených dvěří je si jít tento týden všechny sporty nezávazně (a zadarmo) vyzkoušet.
Zítra už začíná škola o půl deváté a to sice matematikou, po které bude následovat technologie produkce. Odpoledne je podle rozvrhu ještě tříhodinové cvičení z ekonomie, to ale očividně odpadá. Tenhle i příští týden :-)
Abych to tedy nějak shrnul. Po dnešku jsem pozitivně naladěn. Zoufalost, která se na mě navalila po prvním dni po anatomii se nekonala. Jen tak dál!
